Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Komunikace a organizace politické strany na celoevropské úrovni na příkladu Volt Europa
Lekeš, Martin ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Michal, Aleš (oponent)
Práce se zabývá politickou stranou Volt Europa, která vznikla v roce 2017 jako pokus o vytvoření politické strany na celoevropské úrovni. Popisuje vzájemný vztah mezi politickými stranami a Evropskou unií, stejně jako historický vývoj typologií, používaných k popisu vnitřního fungování politických stran. Pracuje s typologií Nicole Bolleyer, která rozdělila politické strany na hierarchie, stratarchie a federace. V analytické části práce probíhá pokus o zařazení strany Volt Europa do některé z těchto tří kategorií za pomoci analýzy stanov strany a rozhovorů s jejími čelními představiteli na různých úrovních.
Volt Europa: A New Kind of European Political Party?
Trunečka, Adam ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
Vedle procesu evropské integrace velkého množství politik věnuje vědecká komunita pozornost i politické integraci v ES/EU. Evropské politické strany neboli eurostrany byly založeny a podléhají svým členským stranám, ne individuálním členům - mnohé ani individuální členství nenabízejí. Proto jsou eurostrany označovány jako "strany (složené ze) stran" ("patries of parties"). V průběhu času docházelo k pokusům o vytvoření panevropských stran přímo občany. Nejvýznamnějšími soudobými příklady jsou DiEM25 a Volt Europa. Cílem této práce je zjistit, zda se sebeprezentace Voltu jako "první panevropské strany" skutečně odráží v její vnitřní struktuře a zda se liší od "klasických" "stran složených ze stran". Jako rámec práce posloužily typologie vertikální stranické organizace Maurice Duvergera. Pomocí tematické analýzy jsem studoval stanovy Voltu a některých jeho poboček. Tato analýza byla doplněna polostrukturovanými rozhovory s některými členy strany. Dospěl jsem k závěru, že Volt Europa dává svým individuálním členům rozsáhlá práva a ústřední roli ve stranické struktuře. Má také určitou moc nad národními pobočkami, na rozdíl od typických eurostran. Navíc z části určuje jejich strukturu. Zároveň je Volt místně decentralizovaný. Existují také vertikální vztahy mezi národními pobočkami, které nejsou na...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.